Čekání na ten patnáctý si můžete zpříjemnit prohlížením fotek a videozáznamů jednotlivých představení. Stačí zalistovat programem a kliknout na odkaz. Muzikál Frankenstein tu bohužel neuvidíte kvůli autorským právům a Střelnici také ne, na tu se můžete podívat ještě několikrát naživo. Ale všechna ostatní jsou tu, dokonce i včetně závěrečného galavečeru. Tak se pěkně usaďte a...

Kdo to je, ten gólman?
Je to brankář?
Možná!
Nebo náhradník?
A co když to představení vůbec není o fotbalu?!
Ani o hokeji?!
Co když je jenom o dětech, které chtějí jet na výpravu?!
A pojedou s batohem?
Nebo s kabelou?

Jak to asi vypadá, když král neumí kralovat a rádce to vezme do vlastních rukou?

Co se stane s postavami po dočtení pohádky? A co teprve s těmi zlými?

Vypadly pojistky, co budem dělat?
A kde je učitelka? Půjdem ji hledat?
A nebudeme se bát, co hroznýho se může stát?
To máme všechno řešit my? A za tmy?
Snad na nás nic nespadne...
Jak to všechno dopadne?

Jak by mohla vypadat výprava, na které vedoucí ráno odejdou pro vodu a starost o děti přenechají třem nejstarším holkám?
Zvládnou děti zabavit, vzdělat nebo nakrmit?
A co těm vedoucím trvá tak dlouho?

Broadwayský muzikál podle původního příběhu Mary Shelley, přeložený dvěma členy našeho týmu do češtiny. Zpracování vykazuje spíše známky tragédie a psychologického dramatu, než původního hororu.

Každé léto tu byla klasická pouť, a letos místo ní farmářské trhy. Miro se svou střelnicí sem jezdil odjakživa a najednou do nové koncepce nezapadá. Za dlouhá léta si však mnozí místní obyvatelé vytvořili k němu a jeho střelnici osobní vazby, jak říká Olin, místní starosta: "...tahle střelnice sem jednoznačně patří, je součástí tady nás všech, součástí našeho kulturního dědictví". Tradicí, se kterou si všichni tak trochu neví rady. Nějaké střílení na papírové růže, to už je dneska přece přežitek! Ale na druhou stranu to kouzlo tu cítit je...

Čtveřice žákyň se chce po skončení pololetí společně podívat do kina. V cestě jim ale stojí pololetní test z matematiky. Dokážou se vypořádat s problémy, které je na cestě potkají, nebo jim kino unikne?

Netradiční podání tradičního díla Karla Jaromíra Erbena. Co jedna malá změna může udělat s příběhem...

Nikdo neví co se stane za rok, natož v roce 2048. Jednou z možností je právě tato divadelní hra.

Chtěli jsme si jen zahrát normální dračák s princeznou a drakem. Ale to bychom nebyli my, kdyby se z toho nestala triáda těch nejdivnějších zvratů, skrytých hrozeb a špatných rozhodnutí, jaké dovedete vymyslet. Arálie jsou tady, aby vám ukázaly, jak může pořádná session dračáku dopadnout. Možná se vám potom zachce vyzkoušet si to taky…

Co je to kámen mudrců?
Co je to periodická soustava prvků?
A jak to bylo s bájným Nikolasem Flamelem?
Vysvětlení je jednoduché a my Vám ho prozradíme!

Byla tma.
Pak přišlo světlo.
A pak přišla AI. Ovládala krok každého člověka.
Leč potom přišla velká elektromagnetická vlna. Sluneční erupce.
Po ní zase byl jen člověk. Dva lidé a spousta nemyslících bytostí, které nevykonají samostatně ani jeden krok.

Dva roky po maturitě se skupina bývalých spolužáků rozhodne strávit hezký víkend v přírodě. Nezávazná diskuze o jejich životech po střední plných romantických i jiných trablů se ale brzy stočí nečekaným směrem, když Ingrid začne vyprávět o svojí cestě do Mexika. Z poklidného výletu se brzy stává víkend plný překvapení, zvláštních cizinců a zvěstí o konci světa.

Slavnostní závěrečný ceremoniál s předáváním diváckých cen Zlatý Čtrnác.

Netradiční divadelní festival Čtrnáctky je přehlídka divadelních představení, které společně stvořili a secvičili vedoucí a děti oddílů tohoto báječného spolku. Čtrnáctka, či Kondor - Čtrnáctka, je zájmová organizace pro děti i dospělé, působící v Praze 1. Aktivity jejích oddílů a klubů jsou velmi rozmanité a divadlo mezi ně zapadá pravidelně každým druhým rokem (nepočítáme-li jeden roční covidový odklad). Nejde tedy o žádné profesionální divadelníky, výsledky jejich snažení jsou často kolísavé kvality, avšak pravidelně strhují diváky nadšeneckým přístupem všech protagonistů.

Diváci také již po mnoho festivalových ročníků odměňují účinkující nejen svým potleskem, ale i svými hlasy v soutěži o prestižní diváckou cenu Zlatý Čtrnác, jehož figurka je zároveň festivalovým maskotem. O Zlatého Čtrnáce domů či do klubovny na poličku se mohou ucházet jak jednotlivci za své herecké výkony, tak celé soubory v kategoriích pro nejlepší představení.

U jiných festivalů by tomu tak možná nebylo, ale letošní čtrnáctý ročník má pro náš festival zvláštní jubilejní punc. Asi nikdo z těch, kteří hrávali na těch prvních, nečekal, že to zrovna festival Čtrnáctky dotáhne až do čtrnáctého ročníku, a ejhle! Po čtvrtstoletí je to najednou tu! Pokud se už nemůžete dočkat, podívejte se zatím na weby některých předchozích. Najdete tam fotky a videa téměř všech uplynulých představení.